RECENZE: Válka bohů slabý děj dorovnává spektakulárním vizuálem



Válka bohů to rozhodně nebude mít jednoduché, jelikož se až příliš okatě nabízí srovnání s filmem 300: Bitva u Thermopyl, který převedl z komiksu na plátno Zack Snyder, jenž má talent na akční řežbu plnou úchvatného vizuálu. (Což dokázal i dále ve filmech Strážci a Sucker Punch.) Tarsem Singh se ale rozhodně nemusí krčit hanbou a předstírat, že jeho Válka bohů je o tolik slabší. Děj Války bohů je téměř nijaký , ale přesto je to nesmírně zajímavě výtvarně a vizuálně zpracovaný film. Který si nezaslouží pouhé srovnávání a škatulkování, nýbrž celistvý pohled. Stojíte-li o krvavou řežbu, Válka bohů vaše tužby plně uspokojí. Co ztrácí film na ději a vývoji postav, dokonale dorovnává úchvatným vizuálním zpracováním, které je nejvíce patrné především v bojových scénách mezi Bohy a Titány. Ale také masky a kostýmy stojí za pozornost. Návrhy kostýmů si vzala na starost Eiko Ishioka, která z režisérem spolupracovala již na jeho předchozích filmech Pád a Cela a zejména ve scéně s věštkyněmi se projeví její východní cítění. Kostýmy jsou rozhodně úchvatné a spíše než pomocí slov se film soustředí na komunikaci právě obrazem. Proto je dobré si těchto drobností všímat. 

Vypusťte spoutané Titány

Tarsem Singh měl zajímavý nápad, který se netočí kolem samotného příběhu, ale plně se soustředí na formu. Právě forma vyprávění, kdy se vše podřizuje obrazům a není ani tak důležité, kdo co říká, nebo jestli vůbec, je inovativním prvkem ve Válce bohů. Inovativním ne proto, že by to nezkoušel nikdo před ní, nýbrž proto, že to funguje. Naprosto všechno musí být po výtvarné stránce dokonalé a zbytek je vedlejší. Zkusit se dívat na film touto optikou je důležité, protože jinak to nemůže fungovat. Samotné postavy nejsou příliš zajímavé. Theseus je statečný mladý rolník, bránící svou matku  proti všem. Nebojí se smrti vlastní, ale záleží mu na blahu celého lidstva. Proto je dokonalým válečným vůdcem a tím pravým, kdo by měl ve svých rukách držet bájný luk Epirus. Samotný luk ale představuje obrovský zdroj moci, který v jedněch rukách znamená blaho lidstva, v jiných se ale stává rozsévačem smrti.

Proti Theseovi, kterého vcelku mile a přesvědčivě ztvárnil Henry Cavill, stojí démonický Hyperion v podání stejně démonicky charismatického Mickeyho Rourka. Přestože je Hyperion šílený maniak posedlý mocí, který se nezdráhá vraždit nepřátele ani mrzačit své přívržence, něco v něm přesto diváka přitahuje. Možná je to opět známá fascinace zlem, kterou Hyperion používá k přilákání mladých mužů do svých řad. I když je nelichotivým způsobem zbavuje schopnosti zalidňovat svět, oni u něj zůstávají a jsou ochotni pro něj zemřít a stát se téměř zvířaty.

Válka bohů jede v současném trendu využívání 3D, které sice v pár momentech příjemně překvapí, ale jinak je to opět pouze vějička, která spíše láká, než aby byla sama přínosem. Místy šikovně podpoří a dává filmu ještě lepší vizuální vyznění, přesto je to stále poněkud nedomrlé. Využívat 3D pokaždé jen proto, že jde o film méně výřečný a více akční není rozumné řešení. (Dobrou zprávou pro české diváky je, že ač ve 3D jde film do kin s originálním zvukem. U Války bohů se opravdu nepředpokládá, že by ho mohly vidět i děti a dabing by byl více než nepatřičný.)

[nggallery id=111]

Foto: Hollywood Classic Entertainment

Do zbraně a do akce

Film funguje podle jednoduchého schématu. Tyran hledá zbraň, kterou hodlá použít pro osvobození Titánů a tím pádem i ke zkáze lidstva. Na druhé straně funguje hrdina z lidu, která má s tyranem společnou minulost, ale o kvalitě člověka rozhodují jeho volby, nikoli cejchy, s kterými se narodí. Do hry se dostává čtveřice věštkyň v čele s krásnou Freidou Pinto (nedávno byla k vidění ve filmu Zrození planety opic), jedinou pravou věštkyní, které zbylé tři ochraňují.

Začíná putování, které je naplněno téměř nikdy nekončící akcí. Za pozornost rozhodně stojí sólová akce boha Poseidona, sestoupení Dia z nebes a prakticky celá bojová sekvence, kdy mezi sebou bojují Bohové a Titáni. V těchto chvílích je film nejsilnější, protože se odehrává naprosto beze slov, jen za doprovodu ne špatné hudby. Rozsekávání těl řetězem ještě nikdy nevypadalo tak působivě. Většina bojových pasáží je zpomalena a krev z rozmašírovaných hlav stříká skoro až do hlediště.
Brutalita některých scén paradoxně ani nepatřičně nepůsobí, protože do celkového vyznění filmu tyto sekvence skvěle zapadají.

Tarsem Singh přesně ví, jak na to a se surovostí skvěle pracuje a celý příběh plyne neuvěřitelně kvapným tempem. Závěrečná  nebeská bitva působí trochu jako renesanční freska a nutí nás to přiznat si, že i takhle vypadá současný film. Vyprávěný především pomocí obrazů a zvuků a že slovo nemusí být ( a není) hlavním nositelem informací. Příběh je odsunut na druhou kolej, aby mohla vyniknout pravá podstata filmu a to sice úchvatné obrazy, dekorace, kostýmy. Srovnávání Války bohů s 300: Bitva u Thermopyl je srovnávání zcela odlišných vyprávěcích postupů, kdy jeden ze druhého sice vychází, zároveň však volí svou vlastní osobitou cestu. Dát Válce bohů šanci se vyplatí, je to jako návštěva zvrácené výstavy plné zkrvavených obrazů. Přesto je to úchvatné.

 

Hodnocení filmu Válka bohů

Válka Bohů /
Immortals

Česká premiéra: 24. listopadu 2011
Režie: Tarsem Singh
Scénář: Charley Parlapanides,
Vlas Parlapanides
Hrají: Luke Evans, Freida Pinto, Mickey Rourke,
Henry Cavill, Isabel Lucas

Líbil se Vám článek? Sdílejte ho dále a přihlaste se k odběru novinek emailem, sledujte Filmaniak.cz na Facebooku a Twitteru

About Iveta Hajlichová

Bio: *1991, Praha - studentka Katedry filmových studií na FF UK - filmový nadšenec/vášnivá čtenářka