RECENZE: Nahlédnutí do duše Marilyn Monroe je místy dost povrchní, i když se cituje Shakespeare



Obdivovaná kráska Marilyn Monroe fascinovala a stále ještě fascinuje téměř celý svět. Nejen svou krásou, kterou dávala vyzývavě najevo v době, kdy nebylo ve zvyku, aby se ženy příliš odhalovaly. Byla také nesmírně talentovanou herečkou. Na tento aspekt jejího života se ale nahlíží trochu skrz prsty. Prohlédneme-li si filmografii této hvězdy, nijak výrazné charakterní role nám v paměti neutkví. Role sladkých a naivních blondýnek, to je škatule, kam Marylin Monroe díky svému jedinečnému vzhledu nadobro zapadla. Přesto i v těchto rolích dokázala předvést vynikající výkon. (Kdo by neznal její fenomenální Sugar z Wilderovy komedie Někdo to rád horké.) Právě trápení z toho, že prakticky celý život strávila v roli Marilyn Monroe (její vlastní jméno je Norma Jeane Mortenson), trochu rozmazlené a výstřední hvězdy, ji dovedla až k závislosti na nejrůznějších pilulkách, které ji měly od jejího břemene ulehčit. Nakonec přeci jen ulehčily. 

Rozmrzelá hvězdička, nebo umělkyně?

Životopisný snímek Můj týden s Marilyn vychází z pamětí Colina Clarka, v té době mladého muže začínající u filmu jako třetí asistent režiséra (rozuměj poskoka). Jeho kniha Princ, showgirl a já vyšla v roce 1996 a krátce na to vzniklo pokračování s názvem Můj týden s Marilyn, ve kterém se Clark vyznal z nezapomenutelného týdne, během kterého měl možnost se s hvězdou stříbrného plátna poznat více intimně. V roce 1956 začalo natáčení snímku divadelního a filmového herce a režiséra sira Laurence Oliviera Princ a tanečnice, ve kterém sám ztvárnil hlavní roli prince, který se zamiluje do prosté a velice půvabné tanečnice Elsie, jež si zahrála právě Marilyn Monroe. Bylo to její první natáčení ve Velké Británii.
Paměti Colina Clarka líčí Marilyn jako svéráznou hvězdu, která má kromě mnoha vrtochů také neobyčejný herecký talent. Touha vžít se do každé role naplno jí je dána tím, že studovala Stanislavského hereckou metodu, která je považována za poněkud extrémní, jelikož předpokládá a vyžaduje od herců naprosté ponoření do nového charakteru. Marilyn byla odhodlaná používat tuto techniku za každou cenu, a to i pokud se jednalo o nenáročné lehké komedie. Jakoukoli roli brala vážně. Možná právě to stálo za jejím labilním stavem. Snažila se více než světu dokázat sama sobě, že je skvělá herečka.

[nggallery id=121]

Foto: Hollywood Classic Entertainment

Můj týden s Marilyn i přes svou poněkud povrchní formu drží vysoký standard dobové přesnosti. Zejména v hereckém projevu. Michelle Williams jako by byla dokonalou kopií samotné Marilyn, ale přesto nevypadá jako pouhá náhražka. Ztvárnila dokonale plastickou postavu se všemi emocemi a výrazy, jaké si pamatujeme od samotné Marylin Monroe. Michelle Williams přistupuje k postavě s respektem, ale ne s přílišnou bojácností. Proto je její ztvárnění po celou dobu vzrušující a živé.
Kromě této hlavní linie se filmem táhne i samotný život Colina Clarka, který prožívá období dospívání a prvních zklamání. Kontrast jeho svěžího mládí a pomalu vadnoucí Marilyn vytváří ve filmu zajímavou mozaiku lidských osudů. Do které se připlete i mladičká kostymérka Lucy, která se nechává mladým Clarkem také okouzlit.

Jako film ve filmu o filmu

Můj týden s Marilyn je zároveň snímkem, který částečně demaskuje tvorbu filmu, jež je bezesporu opředena romantickými představami. Divák má téměř možnost sledovat zároveň dva filmy. Je to zajímavé, protože vidíte například Kennetha Branagha v roli Laurence Oliviera v roli prince. Pokud někdo pochyboval o Oscarové nominaci právě pro Branagha, po zhlédnutí filmu veškeré pochyby opadnou. V roli Oliviera je nenuceně elegantní, zatímco v roli prince záměrně afektovaný, přičemž jde z jedné polohy lehce do druhé a stále je vidět ten propastný rozdíl mezi oběma charaktery. Jestli je v něčem ukrytá síla Mého týdne s Marilyn, pak je to právě ve vytříbenosti hereckých výkonů.
Je jen přirozené, že nejvíce pozornosti si k sobě táhne právě Michelle Williams, která má za sebou několik velkých rolí, ale až v Mém týdnu s Marilyn je naplno vidět, jak skvělá herečka ve skutečnosti je. Stejně jako například Katie Holmes prošla seriálem Dawsonův svět. Narozdíl od Katie Holmes však dostává stále výraznější a složitější role. Za roli Cindy ve snímku Blue Valentine si loni vysloužila Oscarovou nominaci, kterou nakonec neproměnila. Její loňská konkurence (včele s Natalií Portman v roli paranoidní baletky Niny) byla příliš velká, a postava Cindy mírně zapadla. Jako ostatně celý film, který se do českých kin dostal až v rámci festivalu Fresh Film Fest.

Velkou (ne-li hlavní) předností celého filmu je fakt, že se výhradně soustředí pouze na výsek života slavné herečky. Tím se dá odbourat zbytečný patos, který by se jinak do filmu o Marilyn Monroe mohl snadno vkrást. Její citová labilita, vyrůstání mimo pořádný domov, neustálý strach z opuštění jsou faktory, které ovlivňovaly celý její život a jsou citlivě naznačeny i zde. Avšak letmo a v náznacích, takže neruší celou křehkou kompozici snímku, která je místy poněkud povrchní, ale nezabředává do vod nesnesitelnosti.
Spíše než o jakoukoli velkolepost je ve filmu kladen důraz především na emoce hlavních představitelů. Křehkost a zranitelnost Marilyn je dokonale vyjádřena v několika scénách, v nichž se střetne s hereckými hvězdami jakou je například Vivien Leigh (druhá manželka Laurence Oliviera), jež pochválí její práci a zmíní její talent. Marilyn téměř nic neodvětí, ale práce Michelle Williams je natolik působivá, že očima vyjádří své pocity daleko lépe než pomocí slov.

Formální čistotu podtrhuje též hudba Alexandra Despalta a Condrada Popa s písněmi Marilyn Monroe, které jsou sladké jako cukrkandl. (Mimochodem písně ve filmu opravdu zazpívala Michelle Williams.) Místy falešné až povrchní vyznění filmu je taktéž dáno jeho celkovou atmosférou a tématem, které zpracovává. Celý život Marilyn Monroe je vlastně falešná hra na někoho, kým snad sama ani nebyla. Rozhodně je to zajímavý pohled na ženu, který se stala ikonou a stále fascinuje svět. Přes všechno pozlátko se ponejvíc snaží dostat se do jejího nitra a na chvíli odhalit skutečnou ženu, kterou opravdu byla.

Hodnocení filmu Můj týden s Marilyn

 

Můj týden s Marilyn /
My Week With Mariyln

Česká premiéra: 23. února 2012
Režie: Simon Curtis
Scénář: Adrian Hodes
(Podle knihy Colina Clarka Princ, showgirl a já)
Hrají: Michelle Williams, Kenneth Branagh, Emma Watson,
Judi Dench, Eddie Redmayne

 

 

Líbil se Vám článek? Sdílejte ho dále a přihlaste se k odběru novinek emailem, sledujte Filmaniak.cz na Facebooku a Twitteru

About Iveta Hajlichová

Bio: *1991, Praha - studentka Katedry filmových studií na FF UK - filmový nadšenec/vášnivá čtenářka