RECENZE: Ženy sobě – svěží komedie o ženách a (nejen) pro ženy



Český distribuční název filmu evokuje reklamu na pivo, nebo v druhém případě připomene komedii Jiřího Vejdělka Ženy v pokušení. S českým překladem to občas bývá krušné. Ale přeložit tuto komedii doslovně – tedy Družičky, by nebylo o nic lepší. 
Přilákat lidi na komedii s názvem Ženy sobě bude možná těžké. Trailer sice slibuje kopec srandy, ale i tak se obávám, že dámy, které budou chtít do kina vyrazit, se setkají se znepokojením ze strany své mužné polovice.
Film provází slogan, že i „komedie pro holky může mít koule.“ Ženy sobě mají mnohem víc

Apatow cílí na ženy

Na ztřeštěnou komedii mají Ženy sobě nezvykle dlouho stopáž. Délka kousek přes dvě hodiny je ale vyplněna vtipem, slušnou dávkou gagů, nečekaných (i čekaných) zvratů, romantikou a dojde i na vážnější témata. Kategoricky odmítám tvrzení, že jde o komedii pouze pro ženy. V době všemožných maskulinních „Pařeb“ jsou Ženy sobě rovnocenným hráčem na tomto šovinistickém poli zábavy.
Producent snímku Judd Apatow, jenž se podílel na vzniku úspěšných (a zábavných) komedií Zbouchnutá, 40 let panic nebo Pinneaple express i tentokrát vsadil na komediální žánr. A nešlápl vedle. Ne všechny komedie z jeho produkce se dají označit za zábavné. Primitivně humorné to jistě. Z této kategorie můžeme vypíchnout třeba šílenost s názvem Rok jedna, ve které se s Jackem Blackem ocitáme v Sodomě. Ten pak vůbec przní biblické příběhy tím, že  ze sebe chrlí nemístné, nechutné vtípky.

Ženy sobě do této kategorie rozhodně nespadají, ač se o nich nedá říct, že by se vyhýbaly nemístnému a občas trochu primitivnímu humoru.  Jenže nejsou cíleně namířeny pro mužské oko. Nemáme tu přehlídku sličných děv bez mozku, kterým každou chvíli padají prsa z jejich obřího výstřihu. Ženy sobě jsou jakýsi protipól „namachrovaných“ silně falických komedií.
Scénář napsaly dvě ženy, Annie Mumolo a představitelka hlavní role Kristen Wiig. Anni Mumolo se více podílela na scénáři než na hereckém projevu. Má zde pouze okrajovou roli ženy v letadle, která s holkami míří do Vegas. Kdežto Kristen Wiig (která je v současné době v českých kinech k vidění ještě ve snímku Paul) se zhostila jak scénáře tak i hlavní role. Její komediální talent je obrovský. A tím, že si napsala i scénář nevychází z jejich úst nic, co bychom ji nevěřily. Dokonce si samy umíme představit, že bychom něco takového někdy řekly.

Smolařka Annie a její pekárna

Mužská část publika Ženám sobě vyčítá, že jsou příliš sentimentální. A to je právě ten obrovský rozdíl mezi mužským a ženským pohledem na komedii. Onen motiv pekárny je zde především proto, aby poukázal na to, že Annie neumí příliš dobře řešit náhle vzniklé obtíže a nerada využívá cizí pomoci. Ukazuje to její hrdost, která je zároveň její největší slabostí.

Navíc je tu její nejlepší kamarádka, která se bude brzy vdávat. I to Annie vlastně raní. Jelikož ona je neschopná navázat trvalejší vztah. Jediné co má je sexuální vztah s citově zakrnělým idiotem, který ji vykopne z domu před svítáním. A tento přístup jí vlastně vyhovuje. Na druhou stranu Ženy sobě nemají za cíl ukazovat muže v hrozném světle. Nesnaží se z nich dělat nedomrlé citové mrzáky a sexuální mašiny.
Naopak ukazují, že jsou to právě ženy, které se stávají citově zakrnělými a nedůvěřivými. Tím pádem jsou necitlivé, mrzuté a nepřátelské. Tedy alespoň Annie je.

Ne že by šlo v Ženách sobě o nějakou hlubokou sondu do genderových rolí a postavení muže a ženy. Přeci jen je ale z této komedii cítit snaha o rovnoprávnost. A to především právě v oněch „nechutných“ scénách.
Postava Melissy McCarthy přisprostlá a trochu obtloustlá Megan, která je ale zároveň velice inteligentní a svým způsobem i citlivá žena, si v luxusním svatebním salonu „říhne“ jako největší hromotluk a navíc prohlásí, že vůbec netuší, z kterého otvoru to vyšlo.
Scéna, která následuje vůbec ukazuje ženy v poněkud jiném světle, než jaký bychom od nich čekaly. Tím právě nejvíce šokuje. Ale ženy nejsou jen hodné, věčně upravené nanynky, které nikdy nemají střevní obtíže.

Snaha vyhnout se klišé

Přestože se Ženy sobě snaží být originální a ve velké míře se jim to daří, nemůžou se nevyhnout občasným žánrovým klišé. Už ono složení nevěstiných družiček. Tak pestrou nabídku charakterů neseženete ani v supermarketu. Annie je ta smolařka, pak tu máme matku, která těžce nese dospívání svých synů, jednu cudnou novomanželku a „superdokonalou“, krásnou Helen. Nikoho nepřekvapí, že je to právě velice bohatá, krásná, chytrá a úspěšná Helen, která má osobní život téměř v troskách. Takže paradoxně největší soupeřka Annie je tam v mnoha ohledech stejně jako ona.

[nggallery id=34]

Soupeření o přízeň nevěsty na zásnubním večírku, kde se dámy trumfují v tom, jak moc mají nevěstu Lily rády, zahrnuje bohatý výběr komplimentů, ukazuje znalost cizích jazyků a nakonec se dámy pustí i do hudebního čísla. Tato sekvence je možná trochu přetažená a utnout ji o něco dříve by snímku rozhodně prospělo.
Rose Byrne, jež ztvárnila postavu Helen, jako nová nejlepší kamarádka nevěsty představuje vše, co Annie nemá a nikdy mít nebude. Uhlazenost, velké množství peněz a vždy dokonalý vzhled. Helen ztělesnila právě ten typ ženy, kterou nikdy nechcete na žádném večírku potkat. Nezáleží totiž na tom jak moc se vyparádíte, ženy jako Helen vás vždy přebijí.

Z traileru příliš nepoznáte, jestli se vám budou Ženy sobě líbit. Zjistíte pouze, že obsahují poněkud drsnější humor a možná vám připomenou ženskou obdobu rozlučkového večírku typu Pařba v Bangkoku. Ale to je právě ta chyba. Když na tento film vyrazíte, přirozeně čekáte změť šíleností, které ale v tomto případě provádí ženy. Proto se ozývají názory, že jsou Ženy sobě sentimentální.

Nejsou sentimentální. Pouze toho mají v sobě víc než průměrná komedie, kde se řádí. Samozřejmě že se u nich pobavíte, donutí vás ale se i na chvíli zamyslet, kam vlastně směřuje náš život a jestli se s ním pereme tím správným způsobem. (Viz scéna s Annie a Megan)
Postavy ve filmu nejsou ploché, jako u podobných snímků. Máme možnost je poznat vcelku zblízka a oblíbit si je. (Nebo je naopak odsoudit.) Umožňují nám nahlédnout pod povrch. Vše nemusí být takové, jak se na první pohled zdá. Ženy mají i svou temnou stránku. Umí být zákeřnější než muži. Umí ublížit. Ale dokáží také odpouštět.

Proto i my dokážeme Ženám sobě odpustit občasnou přítomnost klišé. Protože jejich svěžest, neotřelý pohled, ostrý humor a vtipnost jedno malé klišé hravě unese.

 

 

Ženy sobě / Bridesmaids 2011

Režie: Paul Fieg
Scénář: Kirsten Wiig, Anni Mumolo
Hrají: Kirsten Wiig, Maya Rudolph, Rose Byrne
Mellisa McCarthy

Foto: universalpictures.com

Líbil se Vám článek? Sdílejte ho dále a přihlaste se k odběru novinek emailem, sledujte Filmaniak.cz na Facebooku a Twitteru

About Iveta Hajlichová

Bio: *1991, Praha - studentka Katedry filmových studií na FF UK - filmový nadšenec/vášnivá čtenářka