RECENZE: Lidice – slzám se neubráníte



Filmové Lidice mají své opodstatnění. To říkám na úvod proto, že jsem v různých kritikách četla, jak téma Lidic v české kinematografii roku 2011 nemá žádné platné místo. Možná by si dotyčný, který tuto větu napsal, měl vyndat hlavu z .. jiné části těla. Příběh malé vesničky poblíž Prahy, která byla za války vyhlazena nacisty se musí připomínat, a to v jakékoli době. Že jsou zde Němci vyobrazeni jako nemyslící sebranka, která bezhlavě plní rozkazy? Inu, většina z nich taková skutečně byla. A já rozhodně necítím žádnou zahořklost vůči Němcům, to ne. Jen mě tak napadá, že kdyby většina německých vojáků té doby samostatně uvažovala, možná by k mnoha zvěrstvům nemuselo vůbec dojít. Toť skromná úvaha. Vyveďte mě případně z omylu.

Film Petra Nikolaeva není bez chybičky. Našlo by se tam pár chvil, které by divák docela rád oželel. Je také vidět velký kontrast v hereckých výkonech. Karel Roden jednoznačně zůstává nejvýraznější postavou příběhu. Ony ostatní linie jsou trochu liché. Velké osobní drama to také není. Ale velice povedeně natočený historický film to je.
Ten příběh známe všichni ze základní školy. Je to nesmazatelná součást české historie. Všichni víme, o co půjde. Jak to nakonec skončí. A přece je tu něco, co vás nutí dívat se. Přiměje vás to zamyslet se nad hrůzou války. Lidice nemají vyvolávat nenávist k Němcům. A jestli si to někdo myslí, tak je blázen.
Lidice mají především připomenout, jaká banalita vlastně vedla k vypálení této malé středočeské vesnice.

[nggallery id=30]

Šíma – synovrah

I když se film snažil být především dramatem lidským, jediná postava, do které se můžete vžít, je Šíma. V afektu (a nejspíš omylem) zabije svého syna, jenž není schopen otci odpustit, že podvádí jeho matku. Některé momenty filmu jsou zbytečně protažené. Naopak klíčová scéna s vraždou je extrémně krátká a nedovyprávěná. Jediné, co víme je, že Šíma za vraždu dostal čtyři roky vězení. Ale vůbec nevíme, jak vražda samotná proběhla. Ony vize, které Šíma vídá ve vězení, totiž nemusí být nutně rekonstrukce události. Možná je to jeho způsob, jak se se situací vyrovnat. Určitý způsob pokání.

Karel Roden v roli Františka Šímy exceluje. To si opravdu myslím, a případné hnidopišské poznámky jsem připravená ignorovat. Jeho herectví je značně stylizované. Ale myslím, že dokonale ladí s celkovým rázem filmu. Lidice Petra Nikolaeva totiž nejsou dokumentem. (To je velice důležité si uvědomit.) Nové Lidice jsou především hraným filmem. Se vším, co k tomu patří. To znamená, že i jistá míra stylizace musí do příběhu proniknout. Pokud chcete čistý zážitek z Lidic, vypravte se za přeživšími pamětníky.

Výměna režiséra a jiné „porodní bolesti“

Filmové Lidice měla v plánu natočit Alice Nellis (Tajnosti, Ene bene). Chtěla vytvořit velkolepý filmový projekt, nakonec ale musela od filmu odstoupit kvůli nemoci. Tak se k filmu dostal Petr Nikolaev, kterého zaujala kniha Zdeňka Mahlera Nokturno. Ta právě líčí příběh Lidic na pozadí rodinné tragédie. A to je právě ona zajímavá myšlenka.

Vyprávět lidickou tragédii trochu jinak, než jak jsme o ní slyšeli ve škole. Nemá cenu dohadovat se, jak by Lidice vypadaly, kdyby je natočila Alice Nellis. Pro mě ale vize Petra Nikolaeva zůstává velice povedenou. Kamera Antonia Riestry je místy možná příliš působivá. V jiných momentech je ale jeho snímání velice blízké divákovi. Především ve vyhrocených pasážích samotného vypalování a vyvražďování. Tím film dostává opravdu naturalistický přídech. Což může působit poněkud kontrastně s vysoce stylizovanými pasážemi. (Jakou je kupříkladu úvodní milostná scéna mezi Šímou a Marií.)

Kromě výměny režiséra filmové Lidice zasáhly i další rány. Tou nejvýznamnější byl nedostatek finančních prostředků. Na český film mají Lidice opravdu štědrý rozpočet (něco kolem 70 mil korun), ale rozhodně to nejsou promrhané peníze. A já jako pravidelný návštěvník kina musím říct, že jsem opravdu ráda, když jde moje jedna koruna ze zakoupeného lístku právě na takový film.

Ale nenechte se zmýlit. Hlavním partnerem filmu Lidice není Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie, je jím Česká zbrojovka. Inu, stát asi nemá potřebu významněji financovat takové projekty.

Je to především o lidech…

Když jsem naznačovala, že jedině postava Šímy je výraznou osobou filmu Lidice, není to tak, že by šlo pouze o něj. Ve filmu se nám postupně rozprostírají osudy více lidí. Lidí, kteří mají své problémy. Nejsou to rozhodně žádné morálně čisté figurky. Jsou to obyčejní lidé, kteří musí čelit každodenním věcem. Jako je smutek, strach, zrada.

Jenže herecké výkony jsou hodně nevyrovnané. Na jedné straně máte přední české herce jako Karel Roden, Zuzana Bydžovská, Roman Luknár (ve velice nepříjemné pozici), a na straně druhé „prosté vesničany“. Kolikrát jim jejich projev nevěříte. A je opravdu těžké vžít se do jejich osudů. Do osudu celku se pak vžijete více než snadno.
Hodně zamrzí postava Aničky (Veronika Kubařová), z filmu máte pocit, jako by šlo o naivní nanynku a těžko vám někdo ten pocit může vyvrátit.  To je další dějová linka. Příběh dopisu, který zapříčinil vypálení Lidic. Viník atentátu se logicky musel najít. Musela se demonstrovat síla velkého německého národa. A tento dopis byl snadnou cestou k tomu, udělat oběť právě z Lidic. Stačilo již pouze „vyrobit“ jeden hmatatelný důkaz a Lidice mohly zmizet z mapy.

Do této chvíle si film plyne vlastním tempem bez výraznějších emočních výpadů. Ovšem scény vraždy lidických mužů (a chlapců), zaplynování „neárijských“ lidických dětí. Odtržení „rasově čistých“ dětí od  svých biologických matek, jestli s vámi tyto obrazy nic neudělají, pak jste nenapravitelný cynik.
Film Lidice je o lidských tragédiích, ale diváka více dojme ono kolektivní drama. Spíš budete soucítit s těmi matkami, které byly násilně odtrženy od svých dětí, než že byste litovali Aničku.

Nad kým ale určitě uroníte slzu je Karel Šíma (Ondřej Novák). Jeho projev je také jedním z nejpřesvědčivějších z oněch „menších“ herců.

[nggallery id=9]

Vyloženě negativní pohled není vržen ani na postavu Haralda Wiesmenna, německého velitele, který řídí situaci v Lidicích. A byl velice chytrý tah obsadit do německých postav německé herce.  Joachim Paul Assböck  svou postavu ztvárnil velice přesvědčivě. Celá absurdita vyhlazení Lidic, promarnění mnoha životů nevinných lidí je asi nejpříznačněji vystižena ke konci filmu.

František Šíma opouští vězení jako svobodný muž, vrací se do Lidic, které již neexistují. (Tato scéna je také velice haněna. Lidé přeci nežijí ve vzduchoprázdnu a Šíma by se jistě ihned dozvěděl, co se stalo. Pro efekt je však ponechán v nevědomí. Abychom viděli jeho šok z prázdného pole tam, kde čekal svůj domov.) Vrací se za Wiesmannem a žádá ho, aby ho zastřelil. Tak jako všechny lidické muže. Aby si trochu pomohl, řekne Šíma pravdu, co si myslí o atentátu na Heydricha, že ho schvaluje. A Wiesmannova odpověď skvěle vyjadřuje celou absurditu situace.

Co se týče zpracování, dalo by se filmu vytknout kdeco. Proč to ale dělat, když film svůj účel plní? Nepateticky vypráví o příběhu Lidic tak, jak se skutečně stal. (S nutnými mírnými úpravami.) Celý film bylo v sále hrobové ticho (kromě šustění kapesníčků a posmrkávání), lidé po skončení filmu ještě sledovali titulky, kde běžela jména dívek, které nesou jméno Lidice.

Škoda jen toho, že se Lidice nebudou promítat také na blížícím se festivalu v Karlových Varech. Jelikož už za sebou mají premiéru. Do Varů se tak zase nedostane žádný český film. Lidice by rozhodně zapůsobily.

Za sebe říkám, že Lidice jsou skvělým filmem. Rozhodně jedním z nejlepších českých filmů, který se dostal do masové distribuce. Na Lidice přišlo již přes 179 tisíc lidí. A stále chodí. Snad se mu povede dosáhnout prvenství v návštěvnosti českých filmů. Jestli ho trumfne V peřině, jsme národ tupců a ignorantů.

Lidice 2011

Režie: Petr Nikolaev
Hrají: Karel Roden, Zuzana Fialová, Zuzana Bydžovska,  Roman Luknár, Joachim Paul Assböck

Foto: filmlidice.cz

Líbil se Vám článek? Sdílejte ho dále a přihlaste se k odběru novinek emailem, sledujte Filmaniak.cz na Facebooku a Twitteru

About Iveta Hajlichová

Bio: *1991, Praha - studentka Katedry filmových studií na FF UK - filmový nadšenec/vášnivá čtenářka