RECENZE: Drive je filmový skvost, který se nevidí každý den



Drive se možná na první pohled jeví jako film, kde je hlavním tahákem rychlá jízda, vůně benzínu a drsní chlápci, kteří svým tvrdým pohledem vládnou světu. Nenechte se ovšem zmást. Drive je především precizně natočený a dokonale stylizovaný snímek, u kterého vás bude mrazit a zároveň zažijete pocit extáze z každého pečlivého záběru. Krása a dokonalost filmového zpracování je zde dána do kontrastu s jednoduchostí příběhu a archetypálním zpracováním jednotlivých rolí. Žádná postava totiž sama o sobě není ničím výjimečná nebo snad originální. Teprve jejich představitelé jim vdechnou život a především neuvěřitelné charisma. 

Každá postava ve snímku symbolizuje něco důvěrně známého. Ne snad přímo z reálného života, který jsme nuceni dennodenně prožívat, ale z toho filmového, kam tak rádi utíkáme. A právě díky snímkům, mezi které Drive patří, stojí za to filmy sledovat. Bezpochyby nejsilnějším charakterem je bezejmenný Řidič. Rayan Gosling dotáhl tuto postavu k dokonalosti a vdechl jí charisma, ze kterého mrazí, které prostě musíte obdivovat. Jeho chlad a zároveň láska, která občas opatrně prosákne na povrch, je to, co budete na filmu zbožňovat. Jeho láska totiž na povrch proniká skrz jeho činy, které musí páchat, s kamennou tváří, k ochraně těch, které miluje.

Krásný chladný naturalismus

Nicolas Winding Refn i v americké nezávislé produkci dokazuje, že jeho pečlivost, cit pro každý záběr, schopnost z herců dostat to nejlepší, neochabuje, právě naopak. Dalo by se říct, že se Refn svým novým filmem dostává na vrchol. A to ne jen kvůli ocenění z Cannes. Vlastně je úplně jedno, jestli dostal cenu za nejlepší režii. I bez ní by byl jeho nový film naprostým skvostem. Takhle mají jistí filmoví snobi o důvod víc snímek vidět. Ale takovým povrchním máničkám absolutně není určen.

Drive v sobě spojuje to nejlepší z několika žánrů a míchá dohromady neuvěřitelně nádherný filmový koktejl, který ani na chvíli nezaváhá. Každou minutu filmu využívá na maximum. Nenajdete zde jediný zbytečný záběr. Všechno do sebe zapadá jako precizně poskládaná filmová mozaika. Pro milovníky filmů je to ten nejlepší dárek.
Refn má dokonalý cit pro obraz i zvuk. V jakékoli situaci dokáže divákovi poskytnou velice intenzivní zážitek.  Ale takový pocit by bylo jen těžké vyvolat, kdyby nebylo přesně takového obsazení. Kromě R. Goslinga, jenž celému snímku jednoznačně kraluje, zde máme řadu vynikajících herců, kteří se do filmu ponořili a tím zintenzivnili celkový dojem. Téměř ikonicky pak působí Ron Perlman v roli židovského gangstera Nina, který vlastní pizzerii.

[nggallery id=88]

Foto: Blue Sky Film

Láska v tratolišti krve

Příběhem se táhne také krásná romantická linka, která je vlastně hlavním motorem všech událostí, a přitom je tato linie tak jemně načrtnutá, jakoby v pozadí, neruší. Vrcholem této skryté lásky, je scéna ve výtahu. Naprostá dokonalost záběru, který se zpomaluje a tím se zintenzivňuje. Výtahová scéna patří k nejlepším z celého snímku. Film je plný dokonalých záběrů, tudíž takové porovnávání nejen že je příliš složité, ale nemá valný smysl.

Samotná postav Řidiče, který ve dne dělá u filmu kaskadéra a v noci provozuje poněkud jinou práci, totiž odváží zločince bezpečně z místa činu, je něčím nesmírně přitažlivá. Jenže tato sympatie rozhodně není prvoplánová. Každý si k Řidičovi musí najít cestu po svém vlastním způsobu. A je možné, že zrovna vám se to nepodaří. Nicméně Řidič patří k těm typům, kteří toho moc nenamluví, ale  pouhým pohledem dokáží říct i to, co se slovy dá jen těžko popsat. A tak je to s celým snímkem Drive. Vyvolá ve vás takové pocity, které lze jen těžko pomocí něčeho tak fádního jako jsou slova vyjádřit.

Film sám o sobě nedisponuje nijak zvlášť originální zápletkou. Ale prostředky, kterými tento obyčejný příběh vypráví jsou dokonalé. Ve snímku se sice objevuje klišé, ale vždycky je podáno tak, jak byste to nečekali. Samotný vztah mezi Řidičem a Irene je tím nejpříznačnějším důkazem. Irene zpočátku vypadá nenápadně, ale právě díky ní se spustí celý sled událostí, které vedou k nevyhnutelnému. A přitom se z ní ani na vteřinu nestává oběť. Spíš jen další hráč v poli. Nechtěně do hry zavlečen.

Hrdina nebo šílenec

Pro Rayna Goslinga se možná právě Řidič stane jeho ikonickou rolí. Ztvárnil zde totiž jistý typ, který je tak důvěrně známý, jenže se na plátnech v poslední době příliš neobjevoval. Jeho postava je tak trochu osamělý mstitel, o kterém divák zpočátku vůbec nic neví. Jen to, že řídí. Pomocí slov toho opravdu příliš neprozradí. Ale když vezme do ruky kladivo a chystá se jím zatlouct padouchovi kulku do hlavy, na chvíli zaváháte, jestli je tenhle Řidič hrdina nebo spíše šílenec.

Jeho stoický klid vás naprosto rozhodí pokaždé, kdy by normální člověk minimálně panikařil. Jemu stačí pevně stisknout volant, šlápnout na plyn a ujíždět. Často ve filmu hraje velice důležitou roli také oblečení hlavního hrdiny. Dobře si jeho oblečení prohlédněte a soustřeďte se na něj. I takový detail zde totiž má svůj význam.

Samostatnou kapitolou je hudba.  Nicolas Winding Refn si do snímku vybral hudbu, kterou složil Cliff Martinez (který složil hudbu také ke snímku Obhájce, nebo Solaris). Ale záměrně sahá také po jiných skladbách. Není to sice Tarantino, u něhož je hudba kolikrát stejně důležitá jako film, jelikož ji vybírá až s jakousi fetišistickou vášní, přesto je nutné hudbu ve filmu Drive vnímat jako dokreslující prvek, díky kterému snáze prožijete a pochopíte celý film. Kromě Martinezových skladeb ve snímku zazní třeba Nightcall od Kavinskyho. Pokud se pozorně zaposloucháte právě do této písně, možná snáze pochopíte samotného Řidiče.

Refn má neuvěřitelný dar zobrazovat opravdu syrové násilí tak, aby se na něj hezky dívalo. Tato jeho schopnost zde dosahuje až mistrovských kvalit. Je to jakási fascinace násilím. Hnusí se nám to a zároveň od toho nelze odtrhnout oči. Je v tom až něco zvráceně překrásného. A rozhodně to není žádné působení na nejnižší lidské pudy. Scéna, v niž je víc obnažených ženských prsů než v kdejaké vykřičené čtvrti, nepůsobí ani trochu vulgárně. Vlastně budete mít co dělat, abyste ta ňadra vůbec zaregistrovali. Hrůza, která z Řidiče právě v tomto momentě jde, totiž zastíní naprosto všechno. A Rayan Gosling by za svůj výkon měl dostat nějaké ocenění, protože co tu předvádí prostě hraničí s lidskými možnostmi.

Hodnocení filmu Drive

Drive 2011

Česká premiéra: 15. září 2011
Světová premiéra: 16. září 2011 (MFF Cannes: 20. května 2011)
Režie: Nicolas Winding Refn
Scénář: Hossein Amini (Podle knihy Jamese Sallise)
Hrají: Rayan Gosling, Ron Perlman, Bryan Cranston,
Carey Mulligan, Albert Brooks

Líbil se Vám článek? Sdílejte ho dále a přihlaste se k odběru novinek emailem, sledujte Filmaniak.cz na Facebooku a Twitteru

About Iveta Hajlichová

Bio: *1991, Praha - studentka Katedry filmových studií na FF UK - filmový nadšenec/vášnivá čtenářka