RECENZE: Abraham Lincoln: Lovec upírů s prezidentským „vedlejšákem“



O Timuru Bekmambetovi kolují různé zvěsti. Je to geniální vizionář, jehož díla jen občas nejsou úplně správně pochopena, nebo je to šílenec? Po loňském „hororu“ Černá hodina, který Bekmambetov produkoval, by bylo nasnadě přiklonit se spíše k oné druhé variantě. Ale nesuďme hned tak přísně. Jak dopadne adaptace vůbec první mash-up novely z pera Setha Grahama-Smitha, která ve své knižní podobě zaznamenala celkem úspěch, stejně jako jeho předchozí The Pride and Prejudice and Zombies, nebylo zpočátku jasné. Dvě zajímavá jména podepsána pod tímto projektem slibovala, že půjde o zcela nevídanou a originální podívanou, ze které budou filmoví nadšenci zcela odrovnáni. Nakonec snímek odrovnal nejen filmové nadšence, bohužel ne v tom lichotivém smyslu slova.
Abraham Lincoln: Lovec upírů má jednu velkou (možná nejen jednu) vadu – naprostý nedostatek nadhledu a ironie. Celý film se snaží vyprávět jakousi alternativní verzi života Abrahama Lincolna, jednoho z nejmilovanějších prezidentů USA, jehož život nejen že je opředen mnoha legendami, ale téměř celá jeho existence se stává legendární.
Snímek tak zabředává do stále větší absurdity plné bojů ve slow motion (kterých je ve filmu opravdu přehršel, až hanba), krvežíznivých upírů, kteří se jakýmsi způsobem adaptovali životu na slunci a zastávají úctyhodná pracovní místa. A do toho všeho si hrdě píská ctihodný Abe s postříbřenou sekyrou. Název filmu evokuje silné a poctivé béčko, které se ovšm nějakým nedopatřením chce vyšplhat na přední příčky úspěšných akčních filmů.

 Ctihodný Abe se sekyrkou

Umím si celkem dobře představit, že by se Abraham Lincoln: Lovec upírů mohl stát součástí jakéhosi dalšího grindhouse projektu, u kterého by bylo zpočátku jasně dáno, že jde o čistě béčkovou podívanou a nikdo by od filmu nic neočekával a na konci by téměř všichni mohli být spokojeni šílenou podívanou, jakou právě byli svědky. Timur Bekmambetov však svou adaptaci pojal poněkud z jiné stránky a tak namísto čistě šílené bitky a řežby (kterou samozřejmě diváci dostanou) je nám servírovaná ještě jistá dávka alternativního dějepisu, na který váš profesor zřejmě neměl „koule“.
Přitom stačilo tak málo, aby se na upravený život Lincolna dalo dívat s potutelným úsměvem. Je vcelku jedno, že nejdelší záběr ve filmu trvá možná něco přes pár sekund a že je každá druhá scéna natočená v „efektivním“ zpomaleném stylu, kdyby se celý film neprezentoval jako „pravá historie“ a z každého rohu nevykoval slogan „tak já vám tedy povím, jak to s Abem doopravdy bylo“, mohl být snímek opravdu skvělou béčkovou podívanou, za kterou by vám nemuselo být líto utracených peněz (nebo chvilku zpomaleného internetu).

[nggallery id=134]

Foto: BONTONFILM

Přitom si opravdu nelze stěžovat na mizernou práci herců nebo zcela nezvládnuté digitální efekty nebo jakýkoli amatérismus. Abraham Lincoln: Lovec upírů je solidně natočený film, dialogy rozhodně netrhají uši (alespoň ne většinu času) a film má spád.
S jistým sebezapřením by se dal film vyložit i způsobem, kde by fungovala (jakkoli šílená) analogie mezi otrokáři na americkém jihu a upíry, jejichž oblíbenou volnočasovou aktivitou je právě utlačování.  Právě vůdce „Ligy amerických upírů“ Adam (Rufus Sewell) je hlavním majitelem plantáží, kde nejenže vykořisťuje černochy, ale zároveň se na nich krmí. Což naplňuje přesnou definici krutého zacházení z těmito obyvateli v době otrokářství. Ale je velmi nepravděpodobné, že by měl divák mít s filmem spojené právě tyto pocity.

Neprovokuj, hodím po tobě koně

Naprosto směšně pak působí projev, který Lincoln ve snímku pronáší k lidem, důraz na americké vlastenectví a národní cítění, zvlášť s přihlédnutím k faktu, že celý film natočil kazašský režisér. V těchto momentech se film tváří natolik vážně, až působí parodicky, což zřejmě nebyl ten pravý záměr.
Celkově i příběh filmu je slabý, jelikož jde opravdu jen o sledování Abrahama Lincolna, kterak loví upíry, v malém krámku studuje moudra z právnických knih, učí se nazpaměť americkou ústavu, dospívá, prožívá životní úspěchy i prohry a na stará kolena se opět chopí své sekery. Kromě slavného projevu, který Lincoln pronesl v roce 1863 v Gettysburgu, jsme svědky také jeho inaugurace a dokonce i odjezdu do divadla v osudný den, kdy byl zastřelen. Vcelku nezáživné a neinovativní pojetí Lincolnova života. Několik upírů z filmu ještě nedělá akční řežbu (ne že by nebyla vidět snaha).
Pokud se filmaři dostane do rukou takový námět, jakým je právě Abraham Lincoln: Lovec upírů mělo by se s ním pracovat mnohem citlivěji a nebo šíleněji. Rozhodně ne zaseknout se někde v půli, jak se to právě v tomto případě stalo. Chtělo by to se ještě před začátkem realizace něčeho v jádru tak šíleného (ne špatného) zamyslet nad cílovou skupinou diváků. Opravdu chceme natočit mainstreamový film s takovým titulem? Film, na který by se mohla podívat babička obdivující padlé hrdiny občanské války a fanoušek veškerých nevšedních filmových nápadů?
To dohromady opravdu nejde, a právě takový pocit Abraham Lincoln zanechává. Vlastně není úplně jasné, komu je určen. Chybí povznesení se nad samotné téma. Upírskou tematiku není jednoduché zpracovat, když se to nepovede, vznikne Twilight, když máte štěstí, podaří se natočit slušný materiál (True Blood, Temné stíny), který nevyvolává trapné úsměšky.

Stačilo by trochu pozměnit koncepci filmu, ubrat nepřeberné množství zpomalených scén, dodat do příběhu mnohem více ironie a nadsázky a Abraham Lincoln: Lovec upírů mohl být skvělý letní film, ze kterého by odcházeli nadšení a ne otrávení diváci. Takhle je to bohužel film, který se mírně utrhl ze řetězu a rozhodně nezachoval původní myšlenku mash-upu, což je s podivem, jelikož scénář si napsal sám autor předlohy. Možná že všichni tak trochu přecenili svoje síly a celý námět chtěli dostat do míst, kam se prostě nemůže nikdy vytáhnout.

Hodnocení Abraham Lincoln: Lovec upírů

 

Abraham Lincoln: Lovec upírů/
Abraham Lincoln: Vampire Hunter

Česká premiéra: 19. července 2012
Režie: Timur Bekmambetov
Scénář: Seth Gordon-Smith
Hrají: Benjamin Walker, Mary Elizabeth-Winstead, Dominic Cooper,
Anthony Mackie, Rufus Sewell, Marton Csokas

Líbil se Vám článek? Sdílejte ho dále a přihlaste se k odběru novinek emailem, sledujte Filmaniak.cz na Facebooku a Twitteru

About Iveta Hajlichová

Bio: *1991, Praha - studentka Katedry filmových studií na FF UK - filmový nadšenec/vášnivá čtenářka