Králova řeč je úchvatné komorní drama s naplněnými oscarovými ambicemi



Filmové biografie jsou většinou podávány divákům mírně idealizovaně a leckdy značně pompézně, tudíž není divu, že i jejich rozpočty bývají okázalé. Ale v případě Královy řeči o tom nelze mluvit. Rozpočet  kolem patnácti milionů dolarů dal vzniknout opravdu slušnému filmu. Hlavní zásluhu  na tom ovšem nese kvalitní scénář, který sepsal David Seidler a za nějž si také odnesl Oscara. Kniha, která vyšla pod názvem Králova řeč: jak jeden muž zachránil britskou monarchii je dílem Marka Logueho, což je vnuk Lionela Logueho, logopeda-samouka, ochotnického herce a milovníka Shakespeara. Mark Logue knihu sepsal na základě deníků svého dědečka. Jestli ale Lionel opravdu oslovoval krále familiárně Bertie namísto Vaše Veličenstvo, o tom se v knize nic nepíše. To byl nejspíš pouze tah scénáristy Davida Seidlera.

Samotný představitel krále Jiřího VI. Colin Firth, který  byl za svůj brilantní výkon právem oceněn Oscarem, je tahounem celého příběhu, přičemž ale nezastiňuje ostatní postavy, jako je jeho žena Alžběta v podání H. B. Carter nebo samotný logoped, kterého si zahrál Geoffrey Rush. Ten naopak často scénám dominuje a je tak zcela rovnocenným hereckým partnerem ke skvělému Firthovi.
Jeho postava mírně excentrického a neortodoxního „doktora“ mu také vynesla nominaci, kterou ale bohužel nezískal a místo něho na sošku dosáhl Christian Bale za roli vychrtlého, na drogách závislého bývalého šampiona v boxu. Rovněž biografické drama The Fighter bodovalo v obou kategoriích pro nejlepšího herce a herečku ve vedlejší roli. Svým tématem ale nebylo tak silné, aby na krále stačilo. A jemu tak cena za nejlepší film, režii a scénář patří právem.

Hlavním konkurentem v kategorii nejlepší film byla Královi hlavně Černá labuť, která dávala své naděje na získání sošky možná více najevo, ale přehnaně ambiciózní projekt to tedy rozhodně nebyl. Skromněji však působila  Králova řeč. Přeci jde o téměř komorní konverzační drama, které nedisponuje žádnými okázalými prostředky ani se nesnaží diváka emocionálně vyčerpat nebo zahltit. Příběh samotný je jednoduchý. A právě v této jednoduchosti tkví jeho největší síla. Na pozadí příběhu sice stojí obrovský mocenský aparát, ale pozornost je zde věnována hlavně tzv. „soukromým dramatům“. Ač se jedná o drama víceméně veřejné, tedy královské.

Králova řeč - Colin Firth

Samotný princ Albert nikdy nebyl vychováván k tomu, aby se jednoho dne chopil vedení „obrovské firmy“. Vyrůstal v pozadí svého staršího bratra Eduarda, a tiše si trpěl svým koktáním. Leč životy lidí jsou často nevyzpytatelné a jeho bratr se po smrti dosavadního krále Jiřího V., svého otce, chopil moci jen na velice krátkou dobu, jelikož život s jeho přítelkyní, dvakrát rozvedenou americkou „dámou“ Simpsonovou mu byl přednější než kralování.

Mohlo to dopadnout jako unuděná sonda do královy utrápené duše. Koho taky zajímají nějaké královské trable. Že někdo koktá přeci není tak strašný neduh, aby se s ním nedalo žít. Jenže režisér Tom Hooper měl jasnou vizi, že takto snímek rozhodně dopadnout nemůže. Jeho zájem o britskou tematiku se ukázal již v televizních filmech Lord Longford a Královna Alžběta, kde při minimálních rozpočtech dokázal stvořit kvalitní filmy. Leč žádný větší „trhák“ na svém kontě dosud neměl. Všechno změnila až Králova řeč.  Nejde totiž o sondu do monarchie jako takové, žádná nudná podívaná a lekce dějepisu a mravouky. Tady jsou hlavními tahouny lidské osudy. Osudy obyčejné, ač královské. Proto jsme schopni celý film zhltnout prakticky na jeden nádech, prožívat veškeré strasti s budoucím králem jako bychom přesně věděli, jak se cítí. A my to díky skvělým hereckým výkonům a úchvatné režii skoro víme.

Nominaci na Oscara film získal i v hudebních kategoriích (hudba a mix zvuku), bohužel žádnou z těchto nominací neproměnil, nicméně podmanivá hudba Alexandra Desplata zdobí film opravdu znamenitě a do obrazových vjemů tak přináší i pohodu lahodící uším a spoluvytváří tak skvělou mozaiku hudby a obrazu. Alexandre Desplat nebyl letos nominován poprvé, v roce 2008 si vysloužil nominaci za hudbu ke snímku Podivuhodný případ Benjamina Buttona. A letos také vytvořil hudební doprovod k první části závěrečného dílu o Harry Potterovi, který byl, nutno dodat, vůbec nejlepším dílem série. (Vyjmeme-li osobité zpracování neméně osobitého Alfonsa Cuaróna).

Králova řeč - Geoffrey Rush

Skrz „velkou“ látku, kterou se film snaží zmapovat prosakují hlavně témata, který si každý člověk dovede představit. V tom tkví hlavní síla filmu. Každý z nás si umí představit pocity, které zmítají budoucím králem, ač se my sami nikdy takové role nezhostíme. Dá se v tom totiž lehce najít analogie k našim vlastním životům. Proto je Králova řeč úchvatným snímkem, ale nebyla by bez skvělého Colina Firtha, jež za tuto roli sesbíral tolik ocenění, kromě Oscara také Zlatý Glóbus, cenu BAFTA, cenu Britského nezávislého filmu a několik ocenění kritiků včetně těch losangelských.

Ve stínu výrazného dua Firth-Rush mírně zapadla role H. B. Carter coby Alžběty, matky budoucí královny Alžběty II., tedy královny-matky. Ale i ona do herecké mozaiky skvěle zapadá a nesmí v ní chybět. Na jejím místě si neumím představit nikoho jiného. Ač je to trochu paradoxní, vzpomeneme-li na předchozí role této herečky. Nejednalo se vždy o důstojné, vyrovnané a láskyplné role. (Stačí vzpomenout na její legendární ztvárnění Marly z kultovního snímku Davida Finchera Klub rváčů).

Králova řeč - Helena Bonham Carter
Přirozenost s jakou na sebe vzala tíhu této role je až kouzelná. Netlačí se do popředí, ale zároveň ani neztrácí svou důležitost. Je naprosto rovnocenným „hráčem“ vedle svého Bertieho, kterému sama domluví schůzku s netradičním logopedem. Scénka z výtahu pak vyvolává úsměv. Budoucí král žasne nad tím, jak se vlastně takový výtah používá a jak je maličký. I takové detaily přibližují Jeho Veličenstvo klasické realitě. Ale tento vztah mezi diváky a filmem se buduje již od prvních scén. Emocionálně vypjatější chvíle, například když Albert mluví o svém dětství jsou doplňovány i úsměvnými momenty, kterými jsou zejména sekvence záběrů z netradičních terapií, kde Albert mává divoce rukama, natřásá čelistí a provádí další podivuhodné terapeutické cviky. V jedné scéně si dokonce vydatně zanadává.

Jestli vám doteď přišlo, že Akademie oceňuje filmy s hlubokým poselstvím (tedy nudné až k pláči) tak vězte, že Králova řeč vás nebude nudit ani minutu a jedno zhlédnutí pro vás v žádném případě nebude dostačující.

 

Králova řeč/ The King´s Speech

Česká premiéra: 10. března 2011
Režie: Tom Hooper
Scénář: David Seidler
Hrají: Colin Firth, Geoffrey Rush, Helena Bonham Carter,
Timothy Spall

Foto: BONTONFILM

Líbil se Vám článek? Sdílejte ho dále a přihlaste se k odběru novinek emailem, sledujte Filmaniak.cz na Facebooku a Twitteru

About Iveta Hajlichová

Bio: *1991, Praha - studentka Katedry filmových studií na FF UK - filmový nadšenec/vášnivá čtenářka