DVD TIP: Lars a jeho vážná známost – hořká „komedie“ o lásce



Kromě severských dramat, u kterých občas nevíte, zda-li je vhodné se smát nebo už nikoli, málokdy narazíte na film, který by ve vás vyvolal rozporuplné pocity. Jde o přesně ten mix emocí, kdy se vám roztahují koutky do úsměvu a přitom se vám jakoby nevědomky plní oči slzami. Přesně tak působí nízkorozpočtový snímek Lars a jeho vážná známost, který byl v roce 2008 nominován na Oscra za nejlepší původní scénář. Do našich kin ale nezavítal. K nám došel pouze na DVD. A je vážně škoda, že jsme neměli možnost si tento film užít na velkém plátně. Obavy z alternativního obsahu zřejmě udělaly své. Nepodceňujme ale tolik české diváky. Je načase do kin pouštět více nízkonákladových snímků a méně blockbusterů. Například drama Blue Valentine, které figurovalo na letošním udílení Oscarů, bylo v českých kinech opravdu krátce a to ještě navíc hodně dávno poté, co si  tento komorní snímek mohli užít diváci v zahraničí. Nabídla ho přehlídka FreshFilmFest, ale do běžné distribuce se snímek nedostal, přestože by si to zasloužil. 

Lars a jeho vážná známost má kromě velice zajímavého scénáře také skvělé herce, kteří z příběhu tvoří dokonalé drama, jemuž snadno uvěříte i přes jeho nevšední téma. Snímek vypráví o vztahu asi třicetiletého Larse s dívkou, která neplní zrovna konvenční představy o přítelkyni. Jeho vysněná dáma pochází z internetového obchodu a je plastová. Dokonalá replika ženy, která má vše, co muž potřebuje.
Hlavní roli Larse si zahrál Ryan Gosling, který hned od první minuty přesvědčuje, že má neobyčejný herecký talent a jeho roli uzavřeného, stydlivého podivína Larse mu dokonale uvěříte. Gosling rozhodně netouží po „zaškatulkování“. Rozmanitost jeho rolí to beze zbytku potvrzuje.
Lars si ze svého dětství nese nevyřešená traumata, která jeho bratr Gus možná nechápe, spíše o nich ale nechce přemýšlet. Sám Lars si pak ani v nejmenším neuvědomuje, že žena, kterou má za skutečnou přítelkyni, jí vlastně není.

Sonda do utrápené duše

Lars zpočátku především baví, ale víme, že přijde moment, kdy se bavit nebudeme. Rozhodně pak pocítíme jakési rozpaky, jestli smát se je skutečně vhodné. Psychologická sonda by klidně mohla být zavedena mnohem hlouběji, nicméně i přesto, že se tvůrci možná trochu báli to s psychologií přehánět, máme dost slušný obraz o tom, co se děje v Larsově duši. Těžké dětství, které Lars a jeho bratr Gus prožili bez matky s otcem, který si s výchovou nevěděl rady, na mladším Larsovi zanechalo mnohem hlubší stopy než na Gusovi, který co nejrychleji z domova zmizel a o Larse se již nestaral. Až do doby, kdy se Gus se svou ženou znovu přestěhovali do domu jejich rodičů a nechali Larse bydlet u sebe v garáži, ve které si zařídil malý byt.

[nggallery id=93]

Foto: © Kimmel International

Právě Gusova manželka Karin (Emily Mortimer) se nejvíce stará o to, aby se Lars stal alespoň jakousi součástí sociální života. Její časté pokusy zvát ho na večeři, snídani, obědy ale většinou končí neúspěchem. Lars chodí pouze do práce a do kostela. A téměř s nikým neudržuje žádný vztah.
Nabízí se otázka, jestli je štěstí záležitost obecnou nebo čistě osobní. Larsova umělá přítelkyně Bianca ho dokonale naplňuje pocitem štěstí. Co je špatného na tom, že pouze iluzorním?

 Všichni si musíme pomáhat…

Larsův život na malém městě ho nutí být jeho součástí. V den svého „seznámení“ s Biancou se i ona stává právoplatnou členkou této malé společnosti a zúčastňuje se všech akcí, na kterých nesmí slušný občas chybět. Dělá dobrovolnici v nemocnici, vypomáhá v kostele a dokonce si najde i práci. Ve výkladní skříni jednoho obchodu.

Ochota Larsových sousedů pomoci mu Biancu integrovat do jejich životů je gesto tak dojemné, že máte pocit, jakoby to ani nemohlo být skutečné. A přitom je to něco tak obyčejného. Pouhá lidská slušnost a schopnost tolerovat přání ostatních. Larsovo přesvědčení, že je Bianca opravdová působí vrásky především jeho bratrovi Gusovi. Paulovi Schneiderovi se ve snímku podařilo ukázat tolik rozpačitých šklebů a nesouhlasných pohledů až se zdá být nemožné, že člověk má tak širokou škálu různých grimas.
Naproti tomu jeho žena v podání Emily Mortimer se jako první snaží Larsovi pomoct. I za cenu, že bude muset s Biancou trávit více času.

Imaginární svět, který si Lars pro Biancu vytvořil je úchvatný. Zná celý příběh jejího života. Při příletu se jí ztratily kufry. Miluje děti. Má zdravotnický kurz.  Říkáte si, co se musí lidské duši přihodit, že se raději zavře do smyšleného světa, ve kterém si tvoří vlastní hodnoty a normy. Vlastní představy, sny a příběhy. Larsův život je stejně tragický jako komický. Nikoli pro něj, nýbrž pro jeho okolí. Má být člověk šťastný pro sebe, nebo musí hrát divadlo, které uspokojí jeho sousedy?

Tak trochu smutná komedie

Vyjádřit křehkost lidských vztahů, zvláště těch „obyčejných“, kterých si příliš nikdo nevšímá, se v Larsovi podařilo dokonale. A nejde jen o Larse. Hezký příklad nabízí také Larsova kolegyně z práce Margo, kterou si zahrála Kelli Garner. Celé je to vlastně naprosto obyčejné vyprávění, o obyčejných lidech s ne příliš zajímavými životy. Na povrchu jsou tito lidé tuctoví, ale uvnitř mají bohatou fantazii a jsou plní lásky. I Lars je plný lásky, ale také zmatenosti, kterou právě skrze Biancu ventiluje. Bianca mu pomáhá vyrovnat se s jeho dětstvím. Se ztrátou matky. Bianca v jistém smyslu jeho matku zastupuje. A proto i Bianca jednou, až bude připravený, jeho život opustí a on bude moct jít dál.

Namixovat opravdu vyváženou směs komediálních prvků a dramatu není jednoduché. Může se  zvrtnout v přehnanou teatrálnost, nebo naopak ve frašku. Lars a jeho vážná známost je film, který vás ze začátku pohltí jako komedie, a pozvolna se přelévá do dramatičtější polohy, ale nijak násilně. Lars ve své podstatě ani není blázen, je jen trochu jiný. Ale jeho jinakost zde nemá vyvolat huronský smích, ale spíše zamyšlení a pochopení. Věřte, že si Biancu oblíbíte natolik, že se s ní také nebudete chtít rozloučit.

Lars a jeho vážná známost /
Lars and the Real Girl 2007

Režie: Craig Gillespie
Scénář: Nancy Oliver
Hrají: Ryan Gosling, Emily Mortimer,
Paul Schneider, Kelli Garner

Líbil se Vám článek? Sdílejte ho dále a přihlaste se k odběru novinek emailem, sledujte Filmaniak.cz na Facebooku a Twitteru

About Iveta Hajlichová

Bio: *1991, Praha - studentka Katedry filmových studií na FF UK - filmový nadšenec/vášnivá čtenářka